Hafo, hej ;-)

28. srpna 2012 v 21:58 | L. |  Píšu...
Tak vás zdravím z toho nejkrásnějšího města České republiky. Z Brna ♥.

Už jsem u tety a sedím na koberci u televize s mým nejmilovanějším notebookem, který musel jet bezpodmínečně se mnou ;-)
A teď? Nebudu vás napínat, a jak jsem slíbila napíšu něco o tom táboře. :-)




Tábor Drhleny Český ráj 2012
Tak jak jste už asi pochopili, byla jsem na táboře v Českém ráji. (No nepovídej Liliano! :D). bylo to tam děsně bezva!! ;) Jezdili jsme na kolech a na lodičkám na rybníce, který byl hned v táboře.
V chatičce pro 4 lidi jsem bydlela ještě se dvěma holkami- s Radkou a s Kájou (s Karlem :D). Byly to celkem fajne holky. Potkala jsem celkem 51 bezvadných lidí. Některé z nich jsem znala už z loňska, a s některými mě osud seznámil teprve před pár dny. Každopádně se tam vytvořila bezvadňácká parta, která se nějak tak dělila na různé části.

A teď něco k názvu tohoto článku. Možná si říkáte: "Co to má být za název -´Hafo, hej ;-) ´ !", ale mám k němu prosté vysvětlení.
• Potkala jsem tam totiž jednoho kluka, znala jsem ho už před táborem, ale jen tak od vidění. Jmenoval se Lukáš, ale většina lidí ho oslovovala přijímením. I dříve se mi moc líbil. Na táboře jsem ho ale poznala ještě víc a ještě líp, a to bylo něco. Prostě a jednoduše jsem se do něj zabouchla. Ale nějak jsem se přepočítala, myslela jsem totiž, že to bude jen takováta krátká táborová láska, co za týden přejde. Ale houby!! Já ho miluju čím dál tím víc. No, a tenhle kluk právě říkal HAFO. Prostě to bylo takový jeho hafo.
*Např: Vedoucí: Budeme mít snídani, svačinu, oběd, svačinu, večeři a svačinu.
Kluk: Hafóó!


Fájn, tak to bysme měli. A teď celý příběh od začátku až do konce. . . .
Byla jsem zamilovaná a dny na táboře ubíhaly jak s větrem o závod. Musela jsem to někomu říct, někomu si vylít srdce. Nejlíp se mi povídalo s Madlenkou. Já jí říkám Maddison nebo Madli, Lukáš jí říkal zajícu. Všechno jsem jí řekla tak, jak jsem to cítila, věřila jsem jí. Samozřejmě Maddison nevydrží všechno, a řekla to kámošovi a spolubydlícímu Lukyna, Peťovi (taky mu všici řikali přijímením). Ten to nechtěl nechat plavat, a začal se do mě plíst. Nakonec, asi tak 2 dny před odjezdem, jsem mu povolila, aby se nevinně Lukáše zeptal, jestli by mě bral. Prostě jestli by z toho mohlo něco být. A to už v tom jela Maddison s Peťou uplně. Do mě pořád hučeli, do Lukáše pořád hučeli.... no prostě tragédie...
Nakonec z toho nic nebylo, krom velice přátelské cesty domů. Přeci jen 180 kilometrů se taky nějakou tu chvíli jede, a když jsme spolu s Lukášem, Maddison Peťou a ještě jedním mladším klukem seděli vzadu v autobuse spolu, tak jsme se docela spřátelili. Jen škoda, že tak pozdě.

Jinak . . . .
Jinak počasí nám vyšlo krásné, až na občasné přeháňky. Na kole jsme se podívali na hrad Kost, hrad Valečov, do Údolí plakánka atd. Byly to krásné výlety. I když teď na mě přichází smutek, jak z konce tábora, tak z toho, že nemůžu mít Lukáše ♥ . Ale snad časem, kdo ví...

Tak se tu mějte, a ještě dneska napíšu článek o... Lukem

Je strašný někoho milovat, ale nemoct s tím něco dělat. (Můj případ)

Mějte se tu fajnově, můžete klidně napsat svůj názor, nebo si to tu jen tak pročíst,
Páčko,


Upe mrtě moc zaláskovánáá Lili ♥




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žijeme len raz, práve tu a práve teraz, slnko svieti rovnako na všetkých z nás, tak sa nemrač, ale zabudni na stres, zabudni čo tu bolo včera, dneska je tu ďalší deň
Voda, slnko, párty, club, relax ! ;-D :-*